Toggle menu

Pavel Hlavatý

redaktor, Rádio Vltava, 3. listopadu 2005
Recenze: Emil Páleš – Angelologie dějin 1

Doktor přírodních věd Emil Páleš – ve vědecké hierarchii dosáhl dokonce titulu kandidát věd – vystudoval kybernetiku a na bratislavské univerzitě vyučoval počítačovou lingvistiku. Působil několik let také jako vedoucí výzkumného úkolu „Počítačový model slovenštiny“ na Jazykovědném ústavu Ludovíta Štůra Slovenské akademie věd. Ve druhé polovině devadesátých let založil a vedl časopis Sophia a inicioval i vznik stejnojmenného nakladatelství, které vydává tituly z duchovní oblasti, dílem v češtině, dílem ve slovenštině. A právě zde vydává Emil Páleš první část své monumentální práce Angelologie dějin s podtitulem Synchronicita a periodicita v dějinách.

Tato kniha vyšla původně před několika lety slovensky, ale autor na ní dále pracuje – jedná se zjevně o jeho celoživotní dílo – a tak je české vydání podstatně rozsáhlejší a propracovanější než slovenské a muselo být rozděleno do dvou dílů; druhý svazek by měl po prvním následovat zhruba s ročním odstupem.

Základní myšlenkou díla, kterou vyslovil už opat Johann Trithemius ve svém díle O sedmi archandělech z roku 1508 a i on připouštěl, že pouze cituje starší moudrost, – je, že dějiny jsou rytmizovány postupnou vládou sedmi archandělů, jejichž období trvá vždy zhruba 354 let. Tento větší rytmus je pak doplněn ještě rytmem kratším, kdy se v rámci většího období ještě vystřídá všech sedm archandělů jako další doplňující rytmus. Autor předpokládá ještě existenci dalších rytmů, ale těm se zatím ve své práci obsáhleji nevěnuje. Každý z archandělů představuje určité kvality, pojmy apod., jde tedy u systém založený na analogickém způsobu myšlení, stejně jako například homeopatie, astrologie, či astropsychologie. Působení archandělů pak ovlivňuje ladění kontext či vyznění náboženských systémů, filosofických myšlenek, kulturních projevů a směrů či politických systémů a událostí daného období, které přitom nelze vysvětlit pouhým ovlivňováním, protože k nim současně došlo ve velmi vzdálených zemích. Nejde přitom o jakoukoliv determinaci, stejně jako v jiných analogických systémech se jedná o možný potenciál, jehož kvality mohou být využity různým – často třeba i zcela protichůdným způsobem.

Téměř pětisetstránková publikace je bohatě ilustrována množstvím nejrůznějších výtvarných děl, a doplněna je také řadou grafů – autor používá např. exaktní metody inferenční statistiky. Nebrání se ani seriózní kritice svých konceptů, a tak před několika lety proběhlo v Bratislavě na akademické půdě interdisciplinární kolokvium, kde byla jeho teorie i praxe podrobena odbornému zkoumání a kritice. Logicky největší výhrada, že si citované události a jevy vybírá sám, a ty které do konceptu nezapadají neuvádí, byla vyvrácena jednoduše tím, že kontrolní události z dějin byly vybrány bez jeho účasti a následně bylo ověřeno, že do celkového kontextu zapadají. Existence cyklů pak již v zásadě zpochybňována nebyla, různé názory panují naopak nad jejich příčinami – v rámci celkové diskuse kolem angelologie se objevila i čistě materialistická zdůvodnění. Doktor Páleš v současné době vede na Slovensku výukový angelologický seminář a o jeho přednášky je zájem i v zahraničí, a to i na akademické půdě. V zásadě jde asi o to, připustit legitimitu analogického způsobu myšlení – a v jeho rámci pak zkoumat věrohodnost toho kterého konkrétního systému či subsystému. Angelologie rozhodně za takové zkoumání stojí.

Pavel Hlavatý